Jsou prameny, které říkají, že byla postavena v letech 1726-1727 a možná známost strýce tehdejšího majitele panství právě se samotným Santinim poukazuje na jemu připisované autorství projektu kaple. Byla údajně postavena proto, aby zbožní majitelé neměli příliš daleko do svatostánku a také to mohla být jistá “módní” záležitost mít na zahradě svou kapli.
Vlastně je to celkem jedno, historické údaje sice jistě vypovídají mnohé, ale stejně je většina toho, co bylo, zahalena tajemstvím. Vždyť se mnohdy rozcházejí jednotlivé vzpomínky dvou lidí na stejnou událost, která je stará několik dní nebo let. Jak potom uchopit a doložit něco, co se dělo v průběhu minulých stovek let?
Celé tajemství této pozoruhodné stavby je ukryto v jejích silných zdech, které si je tiše nechávají pro sebe. Také v jejím zvláštním půdorysu dvou soustředných obrazců, který uvnitř tvoří šestnáctiúhelník a z vnějšku osmicípou hvězdu. A hlavně v její vlídné a pokoru vzbuzující atmosféře, kterou může pocítit každý, kdo do ní vstoupí.
Považuji za velkou čest, že mohu být jedním z mnoha jejích pečovatelů v její dlouhé historii. Ráda jsem tuto starost převzala po mamince mého muže, díky jejíž velké snaze a urputnosti to dnes kapličce tolik sluší. Starám se s láskou o to, aby byla uvnitř krásná i nadále. Mám nesmírně ráda její laskavé objetí, které vnímám, když do ní vstoupím. Její posvátná geometrie umocňuje její sílu. Je to nádherný a léčivý prostor, vybízející k zastavení.
Do jednoho z výklenků v kapličce jsem umístila cedulku s výrokem, který jsem před časem slyšela od Karla Schwarzenberga a který zní: Vše je ti jenom propůjčeno, nic nevlastníš , za všechno odpovídáš jednoho dne.
Tahle jednoduchá věta pro mě vystihuje to podstatné.
Vede mě k uvědomění si pomíjivosti, důležitosti nelpění a nepoutání se. Pomáhá mi k získávání pocitu vnitřního klidu.
S velkou radostí nechávám kapličku otevřenou každý den, po celý rok pro každého, kdo ji za plotem zámeckého parku, mezi stoletými stromy objeví, koho přiláká, kdo se rozhodne tiše vstoupit a pobýt si v tomto kouzelném prostoru.
Jsem vděčná za zanechané milé vzkazy od náhodných návštěvníků kapličky, které mě hřejí u srdce, když si je občas pročítám.
Myslím, že ty neustále otevřené dveře a pomyslná vřelá náruč naší krásné kaple mají čarovnou moc otevírat i srdce těch, kteří do ní vstupují….
