Lammas tu máme právě teď, na přelomu července a srpna.
Sklízíme, co jsme zaseli.
Od konce dubna nám běží perné období, které pokud vše dobře půjde skončí až tak koncem října. Je to pro nás doba naplněná všemi možnými, rovnocenně důležitými činnostmi, které mají ve výsledku vést k tomu, že bude dostatek veškerého krmení a stlaní pro naše zvířata. Zároveň je třeba sklidit všechno obilí na polích a připravit půdu a zasít na další rok. Tahle doba se vyznačuje tím, že se řídíme hlavně podle počasí. Mnohdy ani nevíme, co je zrovna za den, protože práce, která je třeba udělat vyžaduje zpravidla sucho a teplo a taky nesnese odkladu. Občas nás potrápí rozmary počasí a sklizeň se nám protahuje a únava narůstá.
Vcelku citelná úleva přišla před pár dny, kdy jsme dosekali veškeré obilí, část jsme uskladnili doma ke krmení zvířat, větší část jsme odvezli do výkupu a budeme ji prodávat. Slámu, kterou budeme potřebovat pro dobytek na stlaní jsme svezli z polí ve velkých balících a vyskládali do stohů. Některá z posekaných polí jsou už zpodmítaná. Čekají nás senáže a sušení otav. Později orání, setí, odstav letošních telátek a svezení dobytka z pastvin a příprava na zimu….
Doba léta a žní je pro nás doba intenzivní práce. Stěžejní období, plné světla, dlouhých dní, které se mnohdy nese v duchu určitého sebezapření ve jménu vrcholící sklizně.
Únava přichází, když je část práce hotová nebo když vedra přeruší deštivé počasí.
Někdy je únava paralyzující, pak mi pomůže i krátké jednodenní vyjetí k získání byť drobného odstupu, aby mohlo přijít uvědomění.
Uvědomění si vděčnosti za vše, co nám Země dává.
Že nás tak dokonale živí, obdivuji ji za její laskavost s jakou toleruje naše snažení o získání úrody a uživení dobytka.
S mým každým přibývajícím rokem čím dál víc cítím svoje spojení s rytmem přírody a kolem roku. Stejně jako pro moje prababičky a pradědečky, tak i pro mě je doba léta čas největší práce a odpočinek může přijít až se dny zkrátí, spadne listí, příroda se odebere ke spánku.
A přestože toto období každoročně prověřuje pevnost mého sedláckého odhodlání, tak v hlouby duše vím, že tohle je přesně to, co chci v životě dělat.
Je to totiž to, co mi dává smysl.
